Nedávno se na mě obrátila klientka, která měla sjednané životní pojištění přes jiného poradce. Nepřišla kvůli nové smlouvě ani kvůli investicím. Přišla proto, že řešila těžkou životní situaci a potřebovala pomoc s pojistným plněním. Byl jí přiznán 3. stupeň invalidity.
To je moment, který člověku často obrátí život naruby. Nejde jen o zdravotní stav. Přichází také zásadní dopad na finance, pracovní život, budoucí možnosti a často i na celou rodinu.
Jaké plnění dostala?
Od pojišťovny jí bylo vyplaceno 100 000 Kč.
Jak by to mělo být správně?
U invalidity 3. stupně by pojistné krytí mělo odpovídat skutečnému dopadu na život klienta. To znamená zohlednit například:
- výši současného příjmu
- počet let do důchodu
- hypotéku a další závazky
- počet dětí a rodinnou situaci
- rezervy a majetek domácnosti
Ve spoustě případů se tak bavíme o částkách v milionech korun, nikoliv o statisících.
Kde bývá největší problém?
- nízko nastavené pojistné částky
- chybějící krytí invalidity
- zastaralé smlouvy nereflektující dnešní příjmy a závazky
- důraz na cenu místo kvality krytí
- smlouvy bez pravidelné revize
Smyslem pojištění není „něco vyplatit“, ale finančně stabilizovat život po zásadní události.
Co si z toho vzít?
Životní pojištění není produkt, který se jednou sjedná a dvacet let nechá být. Je potřeba ho pravidelně kontrolovat, zejména když:
- vzrostou příjmy
- narodí se děti
- vznikne hypotéka
- změní se zaměstnání
- změní se zdravotní situace
Závěr
Tento případ je smutnou připomínkou toho, že rozdíl mezi dobře a špatně nastaveným pojištěním se pozná až ve chvíli, kdy přijde problém. A tehdy už bývá pozdě něco měnit. Proto klientům vždy říkám: není důležité pojištění mít. Důležité je vědět, co skutečně kryje a zda by vám v životní situaci opravdu pomohlo.
